ŽUGOVINY.

Vzhledem k tomu, ze predesly den jsme se opravdu ale opravdu dosti prezrali - rekla bych i na par dni dopredu, tak dnesni den jsme si chteli uzit trochu aktivneji, tedy lepe receno, aby se akce stridaly se zevlingem, aneb 6. den dovolene je tady :c)

Navic je treba priznat, ze snidani jsme meli opravdu skromnou, protoze jsme se rozhodli uz nenakupovat jidlo do zasoby, kdyz nasledujici den odletame smer domovina (dobre, tedy jen nekteri :c) Takze co nam jeste zbylo v lednici, skocilo v miskach k obedu :c) Toto jsme si pochopitelne vzaly na starosti opet zas a znovu my zeny :c), ostatne taky kdo jiny, stacilo jak se panove predvedli se svym krevetovym "smradozazrakem" :c)


Jak jsem uz v podstate naznacila v uvodu, tak dnesek se odehraval predevsim na plazi, kterou jsme meli z baraku 10 minut sviznejsi chuzi - Jumeirah beach blizko JBR (Jumeirah beach residence), vstupne se neplati, je to tam prijemne, i kdyz pomerne dost lidi, ale tim nenam na mysli preplnene proflaknute plaze v Chorvatsku, Egypte nebo Thajsku (ale nic proti temto zemim, jde pouze o priklad), more krasne vyhrate a vymetenou oblohu nemusim asi ani zminovat - zkratka v Dubaji je to pocasi skoro na jistotu, stale krasne a pisecne boure nejsou zde uplne tragicke v porovnani s ostatnimi, napriklad Saudskou Arabii... Je fakt, ze ne kazdy dokaze byt cely den nehnute na plazi, i kdyz - predposledni den byly honky s opalenim, coz da rozum, protoze prijet domu z dovolene neopaleny je pomalu trestne :c) - nikdo pomalu neuveri, ze jste se tyden neukryvali na chalupe u rodicu :c), nekdo byl hodiny v mori a jiny pro zmenu jen tupe hledel nebo fotil, kazdy jsme si ty spolecne chvile uzivali po svem. Podstatny byl RELAX! 

Ale aby ten den byl taky trochu "vyzivny", tak odpoledne nas cekal vylet do pouste Desert Safari (cena cca 1. 000 Kc/osoba), na ktery fakt asi nezapomenu, myslim tedy, ze nejen ja :c) K baraku pro nas prijelo velmi pekne terenni auto Toyota 4x4 (ano, jsem zenska, takze snad nikdo neceka detailni technicky popis :c) s docela pohlednym chlapcem. Bylo mi tedy jen trochu divne, ze interier je cely vypolstrovany a pro jistotu zabaleny do igelitu (pripadalo mi to jako ve filmech - nejaky blazinec s tim, ze v povinne vybave chybela sveraci kazajka :c) Sice me to prekvapilo, ale myslenku jsem dale neanalyzovala, protoze zrovna probihal zasedaci poradek a bylo zapotrebi mu venovat pozornot - podruhe uz se nenecham napalit jako tenkrat s celodennim vyletem do Dubai Mall... Jake to bylo ale prekvapeni, ze jsme s Ajou skoncily az na poslednich dvou sedackach, ze? Hlavne ze panove meli dostatek pohodli :c) Na protesty nebyl cas, takze jsme se s tim smirily, i kdyz je snad kazdemu jasne, co znamena sedet uplne vzadu. Vzdyt uz kdyz jsme jezdivali na skolni vylety starou karosou, tak jen odolni-vyvoleni mohli sedet na vyvysenych sedadlech, protoze to tam vzdy hazelo a zaludek byl doslova na vode. Nutno vsak podotknout, ze uz od detskych let trpim jakousi nevolnosti, takze v aute mi je temer vzdy spatne (pokud nesedim tedy na "sedadle smrti", tj. vedle ridice), takze Kinedryl byl vzdy muj dobry kamarad a pokud jsem snad nekdy zapomnela, tak me okoli/spolucestujici byli krute ztrestani. Je jasne, ze jsem mela smrt v ocich pri predstave, kde prave sedim a kam se prave chystam. Jenze se znam a nic nenechavam nahode, protoze "kdo je pripraveny, neni prekvapeny", tudiz jsem se pripoutala a s klidnym svedomim vytahla svuj "blici pytlik", kdyby snad nahodou byla prilezitost a ze me jich cekalo docela hodne :c)

Do pouste jsme jeli asi hodku, po ceste jsme se stavovali v nejakem zapadlem kramku, kde meli ruzne "cetky", nebo-li lakadla pro turisty. Ja tedy po osahani par materialu, kde se mi doslova zjezily chlupy, jsem od nakupu satku opustila, ani vyrezavani velbloudi me neoslovili, tak jako dalsi a dalsi a dalsi cetky - rekneme, ze jsem pro ne nenasla ve sve hlave uplatneni :c) Po zrekognoskovani terenu jsem usoudila, ze vlastne ani na curandu nepotrebuju a vydrzim do mista urceni s tim, ze se budu modlit, aby tam nebyla pouze vyhrabana dira v zemi a hotovo, snad tam bude i pripadne nejaka plenta, za kterou se schovam a kdyz ne, tak to preci nepustim do kalhot, damicka za kazdych okolnosti :c)

Predpokladam, ze uvedeny obchudek byl i zaroven jakymsi odpocivadlem pred tim pravym adrenalinem v pousti. Byla zde spousta aut s turisty, ridici odpousteli vzduch z pneumatik, ze jsem snad ani neverila, ze s autem muzeme nekam dojet. Me pozorovaci schopnosti vyhodnotily, ze vekovy prumer turistu je okolo 40 - 50 let. Mam pocit, ze jsme byli siroko daleko jediny s vekovym prumerem kolem 30ti a podle toho ta jizda taky vypadala, ach my klikari :c) Jak jsme se dostali do pouste, tak nam mlady horkokrevny jinoch chtel patrne ukazat zac je toho loket. To, ze vsichni jeli jednou vyjezdenou trasou nebylo jiste tak zazivne tak jako kdyz ten nas si jel zkratka dle sveho vlastniho uvazeni, tj. nedrzel se kolony a jel si dle sve trasy. Dobracisko jedno. Asi tolik adrenalinu jsem si uzila naposledy na horske draze v Prateru ve Vidni. Pominu to, ze jsem krecovite svirala svuj blici pytlik v ruce, mela jsem obouchanou hlavu o strop a vykricene hlasivky, ale ten uhel pohledu na duny me vazne dostal. Mela jsem pocit, ze je po mne, ze se musime prevratit a ze se urcite netrefim do sveho pripraveneho pytliku. To bude trapas, pomyslela jsem si. Boze, do ceho jsem se nechala zase uvrtata - mam to zapotrebi? Jako s Ajou jsme rvaly jak silenci - i kdyz rvaly, spis jsme se hystericky smaly, coz nas capek pochopil uplne jinak, takze pritvrdil a jel na plne pecky, co to slo - tim nemam na mysli rychlost. Svuj zaludek nekomentuju, myslim, ze muj mozek byl v totalni panice a nemel cas ani vysilat signal memu zaludku, ze se neco poradne deje, takze zvraceni se nakonec nekonalo. Znacne se mi ulevilo, kdyz jsme zastavili a dali si lehkou pauzicku na sandboarding (podobne jako snowboarding, jen misto snehu je pisek), byla to sranda a velmi prijemne rozptyleni. Nastesti cesta do vytouzeneho cile uz nebyla tak adrenalinova, takze se mi to zacalo vlastne i libit, mam-li byti uprimna. Nas cil byl nadosah - oaza, kde byl pro turisty pripraveny program. A i my jsme se nechali zatahnout do deje.

Tedy nejdrive vyprazdnit sklady - zachody mely opravdu perfektni, to bych necekala, zadna dira v zemi, ale klasicke ciste zachodky s evropskym splachovanim. V centru tabora byly natazene koberce a pripravene ministolky pro obcerstveni, kde byly jiz pripravene cedulky se jmeny. Nez byla vecere, tak jsme navstivili nekolik stanu - my s Ajou jsme si nechaly namalovat ruce hennou, pak jsme se premistily ke klukum do stanu, kde meli pripravenou shishu, vlastne jich tam bylo mraky, jen si vybrat lahodny tabak a pripravena byla v cuku letu. Samozrejme kdyz byl stan plny turistu, tak to by nebylo, aby nebylo jednoho dobraka, ktery tam prisvistel s nejakou dalsi atrakci a to jest - mrknout na sokola, ti odvaznejsi za nejaky ten poplatecek si mohli od pana zapujcit navlek a sokola mit na ruce. No jiste, ja chytlavy turista, jsem si to nenechala ujit, ostatne kolikrat budu mit na ruce sokola, ze - takze rozhodnuti "jdu do toho" bylo na miste. Zvlastni pocit, ptak jerebak byl skutecne velkych rozmeru a vzdy mam pocit, ze si musim kazdeho zijiciho tvora pohladit, tak z tohoto jsem mela vazne respekt. Krome toho kdyz na me dvakrat mrknul, tak se mi srolovaly chodidla. Nakonec ja a Tom jsme ve stanu setrvali dele a hulili a hulili a hulili (mozna je dobre podotknout, ze takoveto pokoureni znamena asi inhalaci 200 cigaret na jeden zatah, jenze komu by to prislo, kdyz je tabak pekne pres "vodnici" chlazeny :c), zbytek nasi party se odvalil do stanu, kde byli jen postare, presne delane pro takovy ten domaci zevling (rikali jsme mu chillout, protoze k tomu hrali i tak podobne naladenou hudbu, jen s arabskym podtextem).

Ano ano, presne jak pisu v nadpise, tohle vsechno se dalo skutecne zvladnout za jeden den (na ocistec nebyl fakt cas, z toho duvodu rovnou vynechavam :c) Kazdopadne 5. den dovolene zacal.

Vzhledem k tomu, ze nase dovolena se pomalu a jiste kratila, tak jsme se domluvili, ze trochu zvolnime tempo a nebudeme jak utopenci na uteku... Preci jen tyden neni zas tak dlouha doba, i kdyz tyden - prilet byl pozde v noci a odlet brzy rano, takze realne 6 dni na to, aby clovek stihnul vse do detailu poznat, probadat apod. neni prilis, jiste mi da za pravdu spousta cestovatelu :c)
Jedno se vsak Dubaji neda vytknout, prijedete v jakemkoli rocnim obdobi a stale je krasne - slunce sviti, vitr od more prijemne profukuje a teploty jsou snesitelne (dobre, clovek s tlakem 300sta z mista asi nepojede do 40 - 50 stupnu ve stinu, pokud ano, tak si nejspis koleduje o nejakou infarktovou prihodu). Naprosto bozi pocit se rano probudit, kouknout na oblohu - vsude vymeteno a jasno, obcas by clovek az neveril jaky vliv to ma na psychiku (a ja si vzdy rikala, ze lide v tropickych zemi jsou stale vysmati, i kdyz maji naprosto hole prdele :c).


Tentokrat jsme si trochu prispali a snidani zamerne vynechali - juchuchu, s Ajou jsme mely tedy trochu odfrk, protoze jsme se chystali vyrazit do Yacht clubu Dubai Marina na zdejsi brunch (snidano-obed). Dle predeslych zkusenosti jsme si zavolali taxi a hura na poradnou zranici. To jsme vsak my naivkove netusili, ze to mame asi 5 minut od baraku, byvali bychom se jisto jiste radi prosli na cerstvem horkem vzduchu :c) Prisli jsme do luxusnich prostor, kde byla spousta lidi a taky velka cedule se vstupnym, zase pozitivni bylo, ze to bylo udelane formou "all you can eat", takze po nasem - sezer, co muses, esus nech doma a do kapes nic nervi :c) Zakladni verze + nealko piti v cene stalo tusim 1. 500 Kc/osobu, rozsirena verze obsahovala navic alkohol (vino, pivo) a TOP verze pokryla neomezeny alkohol, cena tusim 2. 500 Kc/osoba. Takze co jsem si tak asi mohla vybrat, ze? :c) Ja, pan mangel a Tom jsme jeli na plny pecky.

Pripadala jsem si chvili jako turista z vychodu, ktery navstivi zapad a nestaci se divit, hubu jsem mela tentokrat zavrenou a sliny jsem udrzela :c) Jidla bylo skutecne dostatek a skvely vyber - pres klasickou arabskou kuchyni (humus, tabulah, chleb, syry), pres japonskou kuchyni (sushi), cinskou kuchyni (nudle na sto zpusobu), italskou kuchyni (testoviny, pizza), reckou kuchyni (salaty) atd. atd. Strucne a jasne, bylo z ceho vybirat - obri lobstery, jine morske zrudnosti, ryby, maso - dokonce i veprove koleno nasladko, ovoce, zelenina, dezerty, cokoladova fontana, to je pouze namatkou... Pekny bar, kde michali drinky, takze co vic si prat = jak v NEBI :c) Prirovnala bych to ke stejnemu zazitku jako na houbach - nasla jsem flek, kde jich rostla hromada a nevedela jsem, pro kterou driv se ohnout... Tak nejak to bylo s mym prvnim plnym talirem. Lide okolo jedli pomerne sporadane, bavili se a jedli stridme, avsak my? Mam pocit, ze na nas budou dlouho vzpominat, protoze takovi "zradelni exoti" se jen tak nevidi a dokonce se na nas chodili koukat, ze neni mozne, co toho sezereme (nemuzu ani s klidnym svedomim rict "jime", protoze takove obzerstvi by se melo bez vyhrady trestat :c) Kdyz jsme kazdy sporadal tri opravdu velke plne talire, tak jsme si dali pauzicku (standardni hlasky - jsme si to zaplatili, tak se taky poradne najime/napijeme). Jenze mezi pauzickou probehlo nekolik sklenicek vina, sampanskeho a ja se svym jahodovym mojitem celkem bodovala, nasledne bojovala.


Nevim, jestli si mysleli, ze me tak rychle odrovnaji (krute narazali), ale nez jsem stacila dopit, uz jsem mela na stole dalsi, kluci za barem se vsak vypracovali a nosili mi drinky na stul rovnou double. Dokud jsem byla v klimosce a nezvedla prilepenou zadnici od stolu smer terasa a povinne cigo na slehnuti, tak to celkem slo. Ale po vstupu na terasu jsem dostala takovyho facana, ze mi byla i vlastni kuze mala :c) Pochopila jsem, ze budu muset zvolnit, abych byla po zbytek dne schopna vubec jeste fungovat a vydat ze sebe kloudnou vetu a nesmala se furt jak stara krava... Kdo me zna, tak vi, ze nic z toho jsem nedodrzela. Jsem na dovolene ne, ziju ted, co bude potom me nezajima. Mozna byvalo melo :c) Ale uprimne si myslim, ze nakoupeno jsme meli vsichni. Kdyz nas v nejlepsim utnuli se slovy "budeme zavirat", tak jsem si to spis prelozila "uz jste tu sezrali snad vsechno, kuchar chce mit taky klid, vypili jste bar, takze koukejte mazat o dum dal", tot muj strucny preklad soude dle pohledu ostatniho personalu :c) Co se tedy dalo delat, zvedli jsme kotvy, dosli si na povinnou curandu a rovnou jsme se prevlekli do plaveckeho uboru... Avsak ten pohled - ten pohled do zrcadla byl opravdu PEKLO, jeste ze jsem mela asi trojku v zile a prisla jsem si vtipna, jinak bych se musela zakonite nekde schovat a jit na plaz kanalem. Hadam, ze tak roztazeny zaludek ma snad jen krava a to bricho jen tehotne damy, ja v tu chvili spadala do obou dvou skupin. Nehoraznost! Hruba nekazen! Hanba ti Kamilo!

Jeste ze taxikem je to vsude kousek, protoze jit snad do metra nebo pesky, tak me to zabije a na plaz dojdu s uvarenou hlavou - jj, alkohol ve vedru fakt dobre maka, o tom zadna. Nidmene Jumeirah beach je skutecne pekna s prijemnym vyhledem na Burj Al Arab (plachetnice), beztak jsem na ni videla asi 2krat. Na plazi jsem sedet nemohla - pripadala jsem si jak vyvrzeny vorvan, takze nezbylo nic jineho, nez si zablbnout v mori (jeste ze nadnasi) a tajne jsem doufala, ze mi trochu slehne, zadny zazrak to tedy nebyl ani po tech dvou hodinach radeni... Co mi vsak v tom mem stavu dokazalo jeste zvednout adrenalin byl telefonat od mangelovych kolegu ze zdejsiho officu, ktere nenapadlo nic jineho, nez pojdme spolecne dneska vecer na veceri - jasne, neni problem dostat do sebe jeste dalsi dve kila jidla, mam preci rezervy. Ufff, co vsak pro me bylo jeste horsi, jak se jako domluvim? Vsichni umi skvele anglicky a ja takovy "negramot". Lehce jsem znervoznela a v hlave mi naskakovaly stare zname anglicke fraze. Rekla bych, ze uvod jsem si pripravila - takze jsem to povazovala za vyrizene, ale to by me mozkove bunky nesmely prichazet k sobe a nezacaly analyzovat, co kdyz se budu muset bavit trochu dele - vydat ze sebe nejake souveti, no nic - jsem v prdeli tak jako tak a za tri hodky se anglicky proste nenaucim. Tecka puntik. Hotovo. Nemelo smysl si tim lamat hlavu :c)

Vecere se nakonec domluvila v obchodaku MoE (Mall of the Emirates - zde je sjezdovka) na 8mou hodinu vecerni, takze jsme meli co delat, abychom se pozvolna vypravili domu a trochu se pripravili. V ramci sportovnich aktivit jsme to dali pesky. My zeny potrebujeme zkratka vic casu, takze jsme pripravy zahajily o neco drive nez chlapi - ti jsou zpravidla pripraveni za cca 5 minut, jaky pak co pak, ze :c) Kdezto my chceme byt krasne, upravane, vyvonene - zkratka za damicky. A tak se i stalo...

Kdyz jsme se sesli konecne v libanonske "halal" (dobre) restauraci Karam Beirut, pominu to trapne predstavovani, kdy jsem ve vterine zapomnela vsechna jmena, jsem zaujala strategickou pozici u okna s vyhledem na sjezdovku, po mem boku byl drahy pan mangel a naproti mne Aja, takze CAJK - nic mi nehrozilo a uz vubec ne konverzace v anglictine, na to jsem sedela opravdu prilis daleko. Jako libanonska kuchyne me totalne odrovnala - takove mnamky, luxus jidlo - jako v RAJI. S laskou vzpominam na tatarak s matou. Ovsem netusila jsem, ze po chvili na sebe vztahnu pozornost, pote co jsem si dala dve deci cerveneho silneho vina (patrne nejaky dozvuk jeste z obeda - poobedi ci co), dostala jsem takovy sileny zachvat smichu, ze to nemelo mezi, skoro to vypadalo, ze jsem zhulena, protoze jsem se smala opravdu vsemu az mi tekly slzy po tvari... Kdyz se me zeptate cemu jsem se smala, tak nevim - mozna jen tak, od radosti - jakesi euforie, ale nedalo se to zadrzet. Kdyz si na to vzpomenu, tak se uprimne musim znovu smat :c) Kazdopadne celkem poklidna restaurace se diky mne stala docela hlucnou, zkratka neumim se smat potichu :c) Po ctvrt hodce jsem byla rada, ze jsem se nejak vzpamatovala a stabilizovala, protoze tohle bylo moc (nutno podotknout, ze tam sedel i mangeluv - manzel aktualni boss, se kterym mam vice vtipnych historek, ale to az pozdeji :c) PEKLO!

Pro dnesek toho obzerstvi bylo vskutku dost, takze bylo na case jet domu... Po nasem prijezdu domu jsem si nedala ani povestneho panaka na zakonceni dne, protoze jsem sotva funela, kdo by taky nefunel s 5 kg navic, ze? :c) A co si budeme povidat - spanek jsem videla jako jiste vychodisko, ze mi do rana musi rozhodne slehnout... Jak se skvele usina s nacpanym pupikem, jeden by neveril :c) Mam ale takove tuseni, ze jsme na tom byli vsichni stejne, protoze DOBROU NOC bylo ve velmi sviznem tempu...