ŽUGOVINY.

Ale poporadku, at neskacu zprava doleva :c) Jen co jsme se slezli u snidane - samozrejme my s pritelkyni Ajou jsme vstavaly drive, aby panove mohli zasednout k jiz prostrenemu stolu, preci nebudou cekat, kdyz je barak plny zenskych, to da rozum - ach ten nas udel :c))) Nidmene potvrdili jsme si plan, ktery jsme vymysleli den predem... Takze uz jen stacilo se trochu zkulturnit, najit vhodne obleceni, obuv a hura vstric novym zazitkum, tj. 3. den dovolene zacina :c)

Ukol znel jasne - dopravit se do obchodaku Dubai Mall, trochu zashopovat, cihnout na mistni akvarko a podvodni ZOO, dodat do zil trochu adrenalinu v podobe navstevy Burj Khalifa a zrelaxovat se u mistnich proflaknutych fontan... Prejze rejze, tak jednoduche to zas nebylo. Kdyz pominu to, ze po opusteni klimatizovanych prostor, me malem trefilo - nehorazna facka zprava zleva a to jsme si my sprymari rekli, ze tentokrat vynechame klimatizovane taxi a dohrabeme se k cili metrem. Joooo, proc ne - dobra sebevrazda, nez jsme dosli na metro, tak jsme kazdy vypotil snad litr vody a cerveny jsme byli jak veprenky, jak by rekl Luky :c)

Jen co jsme dolezli do metra, tak se nase teplota tela snizila asi o 25 stupnu vzhledem ke klimatizaci. Musim rict, ze kdyz jsem metro uvidela, tak mi spadla celist, v par metrech jsem po svete byla, ale tohle byl luxus - cisto, zadne grafity (nic proti, tento druh umeni me bavi, ale do dubajskeho metra se nehodi), zadni bezdomovci, vonavo, prijemno a sebevrazi nehrozili, protoze metro je konstruovane stejne jako napriklad na Tchaj-wanu, tj. prijizdejici souprava je za sklem (docela vtipne - na prijizdejici soupravu upozornuje "rozhlas", patrne pro pripadne sprintery na eskalatorech :c) Souprava nepotrebuje strojvedouciho, jezdi sama a navic zeny maji opravdu obrovskou vyhodu - muzou si zvolit, zda-li budou cestovat ve stejnem vagonu jako muzi anebo si zalezou do vlastniho vagonu pro ne urcene, my jsme tam s Ajou rozhodne zalezly. Bylo velmi zvlastni pozorovat, co se deje, kdyz do vagonu omylem pristoupil muz, v podstate je mistnim vagonovym kapem vykazan a je mu naznaceno, kde je jeho misto :c))))) Pri kazdem nastupu je vagon kontrolovany. Samozrejme to vsak neznamena, ze zena nesmi sedet dohromady s muzi, muze - zalezi na jejim vyberu. Pak tady mame dalsi level MHD a to konkretne VIP, coz je drazsi, ale ne zavratne (jedna jizda prijde na cca 50 Kc) a clovek ma ten luxus, ze sedi jak ve vlaku, vlastni sedacka s operatky a stolkem na piti... Abych nezapomnela, tak toalety jsou jak ve 4 hvezdickovem hotelu - neuveritelne, ale skutecne, i kdyz nevim, jestli to tak je v kazde stanici...(preci jen nemam vsechny procestovane :c)

Orientace v metru je pomerne dost jednoducha (zpravidla vyznamna budova nebo pripadne lokalita = nazev stanice) - jak pro blbce, patrne cekali na me, az vyzkousim, jestli je to opravdu pro dezorientovane jako jsem ja a nerozhodim jim system :c) Ale fakt - orientace s prehledem, coz se o takovem UK, US, Rusku neda absolutne rict - tedy nebyt pana mangela, tak tam jezdim patrne jeste dnes.
Po 25ti minutove jizde jsme se dostali do cile a vedro nevedro, hnala me kupredu myslenka shoppingu... (jednou me to vazne zabije :c) Haha nebo taky velky prd, protoze veskere penize jsem ztratila na letisti a to hned co mi je pan mangel predal - proste klikar, co se dalo delat s trojkou v zile se mohla stat preci spousta veci..., nepamatuju si toho moc :c) Kdyz jsme prekrocili futra, tak mi spadla celist podruhe (vlastne mi ten den spadla nekolikrat), protoze tak velky obchodak jsem snad v zivote nevidela a to mi hlavou probehla bleskova myslenka, kde jsou jako lidi, nikde nikdo, coz se samozrejme behem dvou hodin zmenilo :c)

Spolecne jsme pak vsichni zamirili do akvaria, coz nemyslim nejake mensi akvarko s rybickami z pet centra, ale sakra velke akvarko v podobe tunelu, kde cloveku nad hlavou krouzili zraloci, rejnoci, standardni morske ryby a divnoryby. Opravdu zazitek. V ramci zakoupeneho listku je volny vstup i do podvodniho ZOO, kde to vypadalo jak v dzungli (ale opravdu jen jako, mela jsem to stesti, ze jsem par skutecnych dzungli navstivila :c) se spoustou zajimavych zivocichu, me treba dostal krab, ktery dorusta do vysky osobniho automobilu a vyskytuje se predevsim kolem Japonska... Ale takove hovado jsem snad nikdy nevidela - brrrr, to potkat ve vode, tak se nejspis utopim :c)

Asi po trech hodinach jsme se rozdelili do dvou skupin, ze si konecne ocihneme a projdeme obchodak... A jestli si nekdo mysli, ze ho za jeden den projde, tak opravdu neprojde, pokud uvidite nejakou vec ve vyloze, doporucuju koupit ihned, protoze je temer nemozny se behem chvilky vratit zpet na misto cinu :c) Ja jsem samozrejme nemela penize, jak jsem jiz zminila, takze me shopping vylozene bavil, navic s "dvouma chlapama" v patach (nemysleno zle, ale maloktery chlap rad chodi po obchodech, cest vyjimkam). Na jednu stranu jsem byla nasrana, ale na druhou jsem aspon poznala trochu interier, ktery je opravdu vymazleny a dokonce mam pocit, ze se na designu podilel sam pan velky Giorgio Armani, mozna prave proto tam ma  docela peknou kavarnu. Jinak obchodak je rozdeleny do nekolik casti - luxusni cast, kde clovek chodi pomalu po cervenem koberci, cast, ktera vypada jak trh se zlatem nebo latkami, cast, kde je zimni stadion, cast, kde je hromada restauraci apod. Urcite to stoji za to videt, jen ja jsem si tedy nemyslela, ze tam budu krouzit celych 8 hodin... Klimoska napalena na plny pecky, takze mi byla zima jako svine, obuv jsem mela samozrejme taky idealni - zabky, proc ne :c)))), takze kdyz jsme se potkali s druhou skupinkou s Ajou a Tomem vznesla jsem dotaz ve smyslu "bylo to fajn, ale uz bychom mohli jit domu - jit se treba vykoupat do more", ale patrne jsem pri planovani nedavala pozor nebo jsem v sobe mela jeste dostatek alkoholu z predchoziho dne, ze jsem tak bezstarostne souhlasila s rannim planovanim, protoze a ponevadz bylo zapotrebi v obchodaku setrvat dalsi dve hodiny, nez se dostaneme na Burj Khalifu, kam jsme meli jiz den dopredu objednane listky. Tak schvalne, co asi udelali chlapi, kdyz se videli? Objevili pomalu 8. div sveta a to jest zabavne centrum - auta, strilecky a jine chlapske blbiny, co to asi pro nas s Ajou mohlo znamenat, ze? Rozcilovani nemelo smysl a naprosto odzbrojujici otazka "Pojdte s nami" me malem dostala do kolen, jako COZE? :c) Budiz nam utechou, ze snaha z jejich strany byla. Zabavily jsme se, o tom zadna, ale byt cely den v obchodaku je proste silenost, zejmena kdyz ma clovek jen tyden dovolene a snazi se dohnat opaleni za kazdou cenu :c)

Kdyz konecne prisel okamzik a hura smer nejvyssi budova na svete Burj Khalifa, tak jsem byla uprimne vzrusena a cela napjata, co uvidim (navstivila jsem napriklad Empire State Building a donedavna nejvetsi budovu na svete Taipei 101, takze jsem tusila, co me asi tak ceka). Kdyz jsem v prizemi uvidela miniaturni model, tak mu to ani nepripada nikterak wow a uprimne vic nez samotny model me zajimal podpis Toma Cruise vzhledem k tomu, ze se MI4 natacelo prave zde... Ale vazne - zajimava byla i celkova historie tohoto projektu: pocet umrti, ze se na stavbe podileli i Cesi - vytahy, vesmes budovu postavili Indove, Pakistanci a Filipinci nebo napriklad proc se Burj Dubai (puvodni nazev) prejmenovala na Burj Khalifa (Khalifa je sheikh ze sousedniho
emiratu Abu Dhabi) atd. atd. Nebudu rozvadet, jak rychly byl vytah do 124. patra, coz je cca pul kilometru nad zemi, proste hodne rychly a usi docela zalehaly... Jen co jsem vystoupila z vytahu a sla se konecne podivat ven, tak to byl proste ulet - neskutecny pocit, ale paradoxne jsem se venku citila bezpecneji nez uvnitr. Tam se mi pred ocima okamzite rozjel scenar, ze spadnu, ze se neco utrhne..., i kdyz uprimne kdybych padala z takove vysky, tak nez doletnu na zem, tak me po ceste k zemi stejne trefi :c)))) Vzhledem k tomu, ze je Khalifa cela prosklena, tak je to hodne zvlastni pocit koukat dolu, ale byla to pro me vyzva - priblizit se k oknu a koukat dolu na prave probihajici chorosku fontan, avsak zadnici jsem mela tak sevrenou, ze bych mohla louskat orechy na pockani :c) a orosenem telu v zakladech ani nemluvim. A to predesilam, ze jsem s vyskami nemela snad nikdy problem, ale tohle bylo proste uz moc :c) Nejvic me vsak pobavil bankomat na zlato, ktery prijimal dokonce kreditni karty, skoda - byl by to jisto jiste hezky suvenyr donest si cihlicku zlata, stacila by mala, jsem preci skromna :c)))) Jinak navstevu doporucuji opravdu ve vecernich hodinach, pohled na mesto je neuveritelny s jeste neuveritelnejsi atmosferou.

Jako tresnicku na dortu jsme si vychutnali u fontan, ktere jsou umistene na jezere kolem Burj Khalify - vzdy v celou hodinu zacne hrat hudba (nekdy arabske pisne, jindy pisne od soucasnych svetovych zpevaku/zpevacek), rozsviti se fontany a zacne choroska do rytmu. Fontany jsou osvicene cca 6 600 reflektory, meni barvy a strikaji do vysky kolem 150 m. Pro me to byl jednoznacne relaxace spojena s husi kuzi, znate to - dobra hudba + obrazovy vjem udela fakt vyborny zazitek :c) Bohuzel jsem moc fontan nevidela, tak mozna prave proto jsem byla z techto naprosto odvazana...
Musim rict, ze po celem dni jsme byli opravdu radi, ze jsme radi a pokorne jsme se zpatky domu vezli taxikem, nasledovala rychla vecere, par drinku, cigaret a hura spat... Kazdopadne plan na dalsi den byl jasny - RELAX & basta :c)

No a jeste par faktu na zaver:

• NEJvetsi obchodak na svete (4 patra, 1. 200 obchodu)
• NEJvetsi obchod s cukrovinkami na svete
• NEJvetsi akvarium na svete (vstupne tusim vychazelo na cca 250 Kc/osoba + zdarma vstup do underwater ZOO)
• NEJvetsi fontany na svete
• NEJvetsi budova na svete Burj Khalifa (idealni navsteva po setmeni, rezervace listku 24 hodin dopredu a cena cca 1. 000 Kc/osoba)
• NEJvetsi kluziste/stadion na zimni sporty v Dubaji (patne i jediny :c)

Zahlasila blondata cholcicka :c) Plan znel preci jasne - dneska si trochu zaradime a zvedneme si adrenalin v krvi, haha - to jsem ale uplne nevedela, co me ceka, ostatne zakladem byl stabilizovany zaludek, aneb 2. den dovolene zacina :c)

Takze rano se standardne vzbudit v 7 am (chapete jo, jako o dovolene :c), pripravit vsem (tim "vsem" mam na mysli predevsim chlapum) spolecne s moji nadhernou (proste moje spriznena duse) kamaradkou snidani ve stylu "co dum dal, naloz si sam" :c) Vzhledem k tomu, ze jsem vedela, ze se chystame za par desitek minut na cely den do aquaparku Wild Wadi, tak jsem se snazila se moc nenajist, no nevim, asi jsem si naivne myslela, ze to tomu vyzranemu pupiku, noham a zadku nejak pomuze - opravdu nepomohlo (co se da delat, kdyz se clovek mesic pred dovolenou vrati z US, kde si uziva steaku, burgu, sandwichu apod. :c)))) Takze jak by rekl Barney Stinson "suits up" a jde se, jake pak s tim cavyky, vzdyt jsem na dovolene v cizi zemi, tak o co jde :c) nikdo nikde...

Hahahaha - no smeju se jeste ted, kdyz si na to vzpomenu, ale nebudu odbihat...Venku asi 40 stupnu, slunecno, zkratka vedro jak v prde.., takze hura chytli jsme taxi (v 5ti lidech trochu narocnejsi, museli jsme vybirat vetsi, ne standardni sedan :c) Cil cesty Burj Al Arab (plachetnice), kde byl onen zminovany vodni park. Zaplatili jsme si nemale vstupne (cca 1 000 Kc/den) a hura vstric zazitkum. No co Vam budu povidat, kdyz jsem byla v satne urcene pro damy a pripadne deti, tak jsem si pripadala trochu zvlastne (ani ne blbe, ale proste zvlastne), protoze spousta slecen nebo dam kolem v 2dilnych plavkach nebyla, takze ja koukala divne, ze jsou v neoprenu a oni koukaly divne, ze mam 2dilne plavky s trochu vetsima proporcema v horni casti tela, coz uz jsem tusila, ze muj pobyt bude "velmi zajimavy" :c)

A samozrejme byl - chlapci nenapadne pokukovali (ostatne si myslim, ze nekoukali ani tak na me, jako na ma cela potetovana zada, v UAE je tetovani zakazane, neni tu ani jeden tetovaci salon), ale opravdu to meli natrenovane, kdyz je clovek pristihnul pri cinu, tak delali jakoby nic, no jasne - nebudou poslouchat pak pripadne komenty od svych manzelek, ktere staly za bukem (palmou), ostatne ja je naprosto chapu.., ne kazda z nas je tak tolerantni, na druhou stranu samci jsou od toho, aby lovili, ne? :c) Je pravda, ze zrovna tento aquapark je timto celkem vyhlaseny, obcas se i prihodilo, ze chlap si nenapadne zensky fotil, budiz mu prano - nic proti :c), ale asi nebudu domyslet, co s onou fotkou delal v soukromi :c) Kazdopadne musim rict, ze pokud chce nekdo navstivit tento vodni park, tak by si mel opravdu vyclenit cely den - je zde spousta atrakci:

• jako napr. vodni okruh kolem celeho parku (clovek si muze vyskocit na ruznych zastavkach), drepite  v takovem velkem gumovem kole a na nem jezdite nahoru dolu kolem celeho parku (korpulentni damy tez nemaji problemy, vsude je hromada plavciku, kteri pripadne pomohou, takze no stress)

• zeny/pani (zalezi, kdo je vetsi narcis) si mohou odpocinout na obycejne umele plazi a slunit se na lehatku - pravda v bazenu me trochu rozsekalo, ze meli vsichni plovaci vesty, zpocatku jsem si myslela, ze jsou lini i plavat, ale postupne se ukazalo, ze neumi plavat (rozhodne pak nedoporucuju nejake vodni hratky s partnerem, napriklad me takhle plavcik solidne vypiskal a jeste na me radne ukazoval a to jsem se s panem Zugecem ani verejne nelibala, jen jsem mu lezla na zada, avsak i to bylo moc :c)

• adrenalin nam neni uplne cizi, takze skluzavka, ktera je pomalu v pravem uhlu neni problem a s rychlosti 80 km/hod se tak nejak pocita, neni problem (z nasi particky byl pouze jeden odvazlivec, ktery se techto radovanek zucastnil, ja to tedy nebyla, ale mela jsem k tomu kousek - mne se dvakrat hecovat nemusi :c)

• tezky relax samozrejme byl sedet s nohama v akvariu, kde nam oziraly rybicky starou nepotrebnou kuzi - standardni procedura je na cca 15 minut, ale my jsme meli s pritelem (pisu s pritelem zamerne, protoze to pro me znamena vic nez kamarad, ale ne abyste to pochopili jako milenec vzhledem k tomu, ze jsem vdana :c) meli ten luxus, ze nas tam nechali pres pul hodky, mozna proto abychom pritahli dalsi kolemjdouci, kdo vi - nicmene ja byla mrtva smichy, protoze me ty "mrsky" strasne lechtaly :c)

• pripadne je fajn si uzit tobogan, clovek ma na vyber dve moznosti - bud family trip, coz v prekladu znamena, ze si do velkeho gumoveho kruhu sednou 4 lidi a sjedou v poklidu tobogan, ano - zaverem dne jsme si toto uzili, jenze to by nebyli kluci, aby nas zeny neuvrtali do adrenalinovejsi verze, ze :c) To jest opet si sednou na gumove koleso a hura na to - zpocatku velka sranda, ale pak slo do tuheho, takze jet v kolese v tunelu po tme budiz, ale dostat se do jakychsi trychtyru me odrovnalo, kdyz jsem byla temer kolmo a mela jsem za to, ze rozhodne vylitnu a nekdo za mnou me splachne a po ceste se jeste utopim, no klasicky scenar - nic z toho se nekonalo, ale jako adrenalin dobry zazitek :c)

• malem bych zapomnela na surfing, ten je zde beznou zalezitosti - bud s instruktorem nebo bez nej, ale tak jako tak - je to prima zazitek :c)

…tak presne tohle jsem si rikala hned nasledujici den v pondeli – 1. den dovolene. Ale poporadku. Jakmile jsem vlezla do letadla, ktere melo pul hodky zpozdeni, usadila jsem se na svem luxusnim miste (2sedacka a misto u okenka, co vic si muzu prat, pomyslela jsem si – dobre to ten muj pan mangel zaridil), podivala jsem se z okenka (bylo hnusne – zima a prselo) a vice jsem si uvedomovala ten pocit, ze za par hodin budu v teplicku, avsak to jsem jeste netusila, co me ceka… No nic, kdyz jsme zacali rolovat a konecne jsme se odlepili od zeme (ten pocit proste miluju), tak mi k te pohode chybel drink a jak to u Emirates airlines byva, tak alkohol ve vetsim mnozstvi  neni patrne problem… Na dotaz letusky Sanji, co si dam k piti, byla odpoved jasna – dala bych si gin a tonic :c) Jmeno letusky si pamatuji velice dobre, protoze jsem ji s tim alkoholem docela prohanela – mrk, mrk a razem jsem mela double gin, asi abych chvili neotravovala, ale to se cholcicka spletla… :c)

Abych nevypadala jako nejaky alkoholik, tak jsme 
samozrejme pili vsichni – nekdo mene, nekdo vice a nekdo tahnul prvni ligu, co se dalo delat :c) Ve chvili, kdy se me ostatni zeptali, zda-li nechci dopit vodku a dalsi gin, tak jsem s odpovedi skutecne nevahala, I kdyz jsem tusila, ze bude pruser. Na druhou stranu jsem si rikala, nez pristanu, tak to jiste vyprcha nebo se prospim, ale jaksi taksi jsem zapomnela, ze neletim napr. do US, kde let trva 13 hodin, ale pouze 5,5 hodinky. I presto vsechno, jsem situaci vyhodnotila kladne, nez vylezu z letadla, tak se dam do CAJKU a zvladnu dulezity ukol – ocni skener a klidny vstup do zeme. Mimo jine do Dubaje jsou potrebna viza (pozdeji se budu venovat mistnimu systemu zvany “sponzoring”). V letadle jsem si predstavovala, jak bude tato zeme vypadat – co me ceka a nemine. Hlavou se mi honily ruzne myslenky – jakasi utkvela predstava, ze zenske jsou tady desne chudinky, utlacovane a jejich slovo znamena NIC, je tu nebezpeci –  atentatniky jsem tedy v myslenkach nestacila zanalyzovat, protoze jsme prave pristavali…

Kdyz jsem vystoupila z letadla, tak me cekala facka, kterou jsem necekala – pulnoc, 35 stupnu a vlhko. Nemela jsem cas se ani orosit, protoze jsme rovnou ficeli na kontrolu. Jinak na uradech a predevsim letisti pracuji mistni Arabove – Emiratane, kteri ke sve praci pristupuji urcite zodpovedne, ale s jistym nadhledem, jinymi slovy se z turistu neposerou, takze kilometrove fronty hovorily za vse, diky bohu za klimatizaci. Mela jsem docela hruzu z ocniho skeneru, protoze moje belmo nebylo rozhodne bile a zornice jsem mela taky krasne vybarvene, a pak – jak se vlastne s mistnim domluvim, snad anglicky, rikala jsem si :c) Sly jsme si s kamaradkou stoupnout do fronty pro zeny a cekaly na nejaky signal, ze muzeme pristoupit. Boze, jeste ted se stydim, kdyz si na to vzpomenu :c) Mistnak kyvnul, takze signal jsem snad pochopila, sedla jsem si na pripravenou zidli a dostala jsem hrozny zachvat smichu, coz v dane situaci nebylo moc vtipne, kdyz jsem zadala o vstup do zeme a navic v arabskych zemich se nepije…. Nebyla jsem schopna se uklidnit a hlavne se podivat do kamerky, furt jsem koukala nekde sikmo, pozovala jak debil (snad jsem si predstavovala, ze se koukam do objektivu nebo co….), az se mi podarilo mistnaka taky radne rozesmat. Uz ani nevim, jak jsem se uklidnila, ale po 5 minutach predvadecky jsem trefila spravnou kamerku – MRK, MRK a jdeme pro kufry, haha – brnkacka…

Vyzvednout si kufr bylo na sebevrazdu – nehorazna fronta, ktera vubec neubihala, clovek musel projit totiz dalsi kontrolou nez se dostal k vlastnimu kufru, desny desny desny! Pokud je ale clovek residentem (nebo staci pracovni viza), tak si muze poridit E-Gate kartu a prochazi jednoduse jako pres turniket a nemusi se rozcilovat ve fronte (na rok to stoji 100 AED). Ale zpet k tematu :c) Kdyz jsme konecne vyzvedli kufry – ja mela tri, takze pan mangel s neskutecnym nadsenim mi jeden dobrovolne vozil :c) Po ceste ven jsme si vybrali penize (AED – dirham, 1 AED = cca 5 Kc) z bankomatu a kluci si koupili mistni SIMku, protoze roaming je v teto zemi krutoprisny, tzn. drahy (klasika – 3. pasmo). Pred letistem jsme si stopli tago a hura smer home. Ja sedela pomalu v kufru auta a drzela vsechny ty naslehane kufry a doufala, ze uz brzy budeme na miste. No nic, taxikare tady delaji prevazne Indove nebo Pakistanci, takze moc cesty neznaji, nakonec jsme je odnavigovali do mista urceni - Timeplace, DUBAI MARINA, kde nas v 18. patre cekal luxusni apartmanek (2x loznice + kazda mela svoji koupelnu a WC, obyvak + jidelna, dlouha chodba, WC a docela velka terasa). Apartman nas na tyden stal cca 25 tis. Kc, takze na kazdeho 5 tis. Kc a to jsme bydleli 15 min od plaze a v centru nove Dubaje.

Jen co jsme se zabydleli, tak jsme si samozrejme museli pripit – kazdy jsme mel dostatenou zasobu alkoholu z domova nebo z letiste, i kdyz…! Najednou jsem slysela, jak se z naseho pokoje ozyva “a do prdele”, pak se objevil muj pan mangel se smrti v ocich a zahlasil, ze rum Zacapa se mu rozbil a kompletne vytekl do kufru (vsivak jeden, takhle nas ztrestat, kdyz jsme se na nej vsichni tesili), takze zacala nocni akce – vyprat obleceni. Nebyl to samozrejme konec sveta, protoze nastesti ostatni meli svoji alkoholickou zasobu v poradku. Dali jsme si jednoho panaka na privitani + jeste jednoho do druhe nohy (nevim, proc jsem dostala double, co Tome :c) a sli jsme spat. Nadherne se nam spalo, ale rano jsem proklinala jako nehorazne. Bylo mi spatne, motala se mi hlava a pri pohledu z balkonu jsem myslela, ze spadnu taky.
  

Plan byl pro me naprosto jasny – budu se kamaradit se zachodovou misou na stridacku s posteli a budu doufat, ze ta 3jka v zile rychle vyprcha :c) Sice me particka premlouvala, at vyrazime spolecne do mesta, ale to jsem vedela, ze bych byla ve stavu, kdy si dobrovolne radeji skocim z toho 18. patra… V myslenkach jsem si nadavala do krav, idiotu, hovad, az jsem se dopracovala ke standardni hlasce – uz nebudu nikdy pit, natoz kourit. Vydrzelo mi to slovy 24 hodin…. Kdyz se particka vratila z vyletu po meste, tak jsem se zrovna probirala ze sveho komatu a spolecne jsme vecer vyrazili do obchodaku Mall of Emirates, ocihli jsme par obchodu, umelou sjezdovku (hodne vtipne – venku 40 stupnu a v obchodaku na sjezdovce lyzari), nakoupili v Carrefouru jidlo a hura taxikem zpet domu (taxi je tady dost levne a predevsim pohodlne). Vecer jsme zasedli a udelali plan na dalsi den. Nicmene muj prvni den dovolene byl proste DELUXE! :c)